Šediva, Josef I

Životopis

O životě a díle toho není příliš známo. V roce 1842 je veden v městských knihách jako výrobce nátrubkových nástrojů. V letech 1866–1869 pravděpodobně vyučil řemeslu svého syna z prvního manželství, Josefa. Později snad vyučil i svého mladšího syna, Stanislava (1859–1906). Další dva synové Josefa Šedivy staršího, Václav a Alois, se věnovali jiným řemeslům. Z otcovy dílny se bohužel dochovalo jen velmi málo nástrojů (křídlovka, dva tenorové zpěvorohy, lesní roh a dvě invenční trubky), které odpovídají dobovému průměru českého nástrojařského řemesla.

Signatura

Josef Šediva / in Semil.

Prameny a literatura

• Keller, Jindřich: Čeští hudební nástrojaři v Rusku. In: Sborník Národního muzea v Praze XXXIII, řada A, 1979, s. 17–29.
• Mizera, František: Paměti města Semil a okolí. Reprint původního vydání (1930), [Brno]: GARN, 2013.
• Waterhause, William: The New Langwill Index: A Dictionary of Musical Wind-Instruments Makers and Inventors. London: Tony Bingham, 1993.
• Žůrková, Tereza: Výroba nátrubkových dechových nástrojů v českých zemích v 18. a 19. století se zaměřením na lesní rohy. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, 2015.
• Žůrková, Tereza - Hruška, Viktor. Josef Šediva (1853-1915) a jeho sbírka hudebních nástrojů v Národním muzeu - Českém muzeu hudby. Praha: Národní muzeum, 2016.