Šediva, Josef II

Životopis

Narodil se v Semilech jako syn tamního výrobce nátrubkových dechových nástrojů, Josefa Šedivy (I). V letech 1866–1869 se vyučil pravděpodobně u svého otce. Po vyučení pracoval jako tovaryš u různých mistrů, pravděpodobně též u Václava Františka Červeného v Hradci Králové. Poté se vrátil do Semil a pracoval společně se svým otcem. Není vyloučeno, že putoval do Ruska se svými krajany jako hudebník za obživou a patrně po smrti svého otce v roce 1877 se zde i usadil. Stal se společníkem firmy na výrobu žesťových nástrojů „Krunčak&Šediva“ v Oděse. Nejpozději v roce 1882 se však osamostatnil, neboť na Všeruské uměleckoprůmyslové výstavě v Moskvě v tomto roce vystavoval již samostatně pod svým jménem („Imperatorskaja i korolevskaja isključitěľno privilegovannaja fabrika duchovych muzykaľnych instrumentov Iosifa I. Šediva“). V osmdesátých letech zřídil filiálku v Samarkandu, kterou vedl jeho nevlastní bratr Stanislav (1859–1906). Svými nástroji zásobovala firma zejména ruské vojenské dechové soubory. Zúčastnil se řady světových výstav, kde získal četná ocenění (1882 Moskva; 1889, Ženeva; 1889 Tunis; 1890 Paříž; 1895 Nižnyj Novgorod). V roce 1896 vydal příručku pro stavbu hudebních nástrojů, kde shrnul dvé dlouholeté zkušenosti v oboru. V letech 1883–1888 vynalezl a zhotovil jedenáct vlastních typů hudebních nástrojů. Řadu svých vynálezů si nechal patentovat. V roce 1901 patentoval svůj nejvýznamnější vynález, tzv. „šedifon“.Po jeho smrti vedli závod synovci jeho ženy, Aristarch a Grigorij Melnikovovi, kteří se u něho vyučili. Při revoluci závod patrně zanikl.

Signatura

• J. Шедива. Импер. Прив. Инструм. Фабрика въ Одессъ. + rostlinné motivy (J. Šediva Imper. Priv. Instrum. Fabrika v Oděssi.)
• SCHIEDIVA / I.K. PRIVILEGI ROVANNAYA / INSTRU. FABRIKA v. ODESSA

Archivní materiály

a) písemné:

1) nevydané (řazeno abecedně dle spravujících institucí):

Archiv Národního muzea:

• Registratura Národního muzea. Korespondence Musea Království českého s Josefem Šedivou (kart. 63, č. 1487; kart. 63, č. 1626; kart. 64, č. 1910; kart. 64, č. 1996; kart. 64, č. 661–663; kart. 64, č. 716; kart. 64, č. 733; kart. 65, č. 908; kart. 65, č. 956; kart. 65, č. 1193; kart. 65, č. 1423; kart. 65, č. 1891; kart. 66, č. 9; kart. 66, č. 411; kart. 67, č. 1227; kart. 67, č. 1307; kart. 70, b. č.; kart. 71, č. 1341; kart. 79, č. 1675).

Státní okresní archiv Semily:

• Fond Společenstvo různých živností, kniha 9, Příslušníci 23/10 1863 – 12/7 1883.

2) vydané (řazeno abecedně dle autorů):

• Červený, Václav František a synové: O vyrábění hudebních nástrojů kovových. Listy průmyslové 4, 1878, č. 3, s. 25−26; č. 4, s. 40−42; č. 5, s. 54−55; č. 6, s. 64−65; č. 8, s. 91−92; č. 9, s. 101−102.
• Jubilejní výstava zemská království českého v Praze 1891. Praha: F. Šimáček, 1894.
• Pfohlová, Marie: Z Odessy. Dalibor 3, 1860, č. 20, s. 157; č. 21, s. 168.
• Pierre, Constant: La facture instrumentale à l’Exposition de 1889. Notes d’un musicien sur les instruments à souffle humain nouveaux et perfectionnés. Paris 1890.
• - Svůj. -: Z Oděsy. Slovanský přehled: Sborník statí, dopisův a zpráv ze života slovanského 1, 1899, s. 34–36, s. 133–135, s. 236–238.
• Šediva, Josef: РУКОВОДСТВО ДЛЯ ПРОИЗВОДСТВА И ДЛЯ ЗАКАЗОВЪ ДУХОВЫХЪ МЕТАЛЛИЧЕСКИХЪ МУЗЫКАЛЬНЫХЪ ИНСТРУМЕНТОВЪ, СИГНАЛЬНЫХЪ ПѢХОТНЫХЪ РОЖКОВЪ, СИГНАЛЬНЫХЪ КАВАЛЕРIЙСКИХЪ ТРУБЪ, МАЛЫХЪ И БОЛЬШИХЪ БАРАБАНОВЪ [Rukovodstvo dlya proizvodstva i dja zakazov duchovych metalličeskich muzykalnych instrumentov signalnych pěchotnych rožkov signalnych kavaleryskich trub malych i bolšich barabanov]. Oděsa: [J. Šediva], 1896.
• Nabídkový list a ceník skupiny kombinovaných nástrojů – šedifonů. NM-ČMH, sign. J 2967, sign. J 2967
• Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der gesammten Musikinstrumenten-Industrie. Leipzig: Paul de Wit, 1897.
• Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der MusikinstrumentenIndustrie. Teil I, Deutschland, Österreich, Luxemburg, Tschechoslowakei. Leipzig, 1929/30.
• Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého. Svazek XXIV., sešit 1. Stěhování obyvatelstva království Českého dle dat o rodišti a pobytu jeho, zjištěných při sčítání lidu ze dne 31. prosince 1910 a saisonní vystěhovalectví z obcí království Českého dle šetření z r. 1913. Praha 1916.

b) ikonografické (řazeno abecedně dle spravujících institucí):

Muzeum Českého krasu Beroun:

• Fotografie: Josef Šediva, Václav Talich a Jaroslav Kocian s ručně psaným věnováním J. Šedivy V. Talichovi: „Veleváženemů / panu V. Talichu / k laskave upomince / ot Jos. Šediva / Odessa 21. ledna 1905.“. Inv. č. T 222. Srov. Národní muzeum – České muzeum hudby, sign. F 2581.

Archiv Národního muzea:

• Fotografie: vitrína s hudebními nástroji J. Šedivy na výstavě (v Moskvě 1882?). Fotografický ateliér Б. Валдовскiй Одесса [nedatováno]. Registratura Národního muzea, kart. 64, č. 662.

Národní muzeum – České muzeum hudby (NM-ČMH):

• Skupinová fotografie: oděská armádní kapela s Šedivovými nástroji a s Josefem Šedivou uprostřed. Sign. F 2038. V dolní části nápis: Донской Казачiй N^o 8^-й Полкъ въ Одессѣ 1905. / Инструменты фабрики I. I. шедива въ Одессѣ. [8. donský kozácký pluk v Oděse 1905. / Hudební nástroje firmy Šediva v Oděse.]
• Fotografie: Josef Šediva, Václav Talich a Jaroslav Kocian [bez věnování]. Sign. F 2581. Srov. Muzeum Českého krasu Beroun, inv. č. T 222.
• Diapozitiv: vitrína s hudebními nástroji J. Šedivy na výstavě (v Moskvě 1882?). Fotografický ateliér Б. Валдовскiй Одесса [nedatováno]. Sign. J 2398.
• Fotografie: portrétní fotografie Josefa Šedivy. B. č. [nedatováno]
• Fotografie: portrétní fotografie Josefa Šedivy. B. č. [nedatováno]
• Fotografie: skupinová fotografie oděského dechového orchestru s nástroji J. šedivy. B. č. V dolní části nápis: Оркестръ соединенныхъ хоровъ музыки Одесскаго гарнизона / принявшiй участiе въ концертѣ въ пользу полевыхъ госпиталей въ Манджуской армiи 6 Марта 1904 г. / Инструменты фабрики I. I. шедива въ Одессѣ.
• Fotografie: skupinová fotografie oděského dechového orchestru s nástroji J. šedivy. B. č. V dolní části nápis: 66-й Бутырскiй пѣхот. Полкъ 1907 г. / Инструменты фабрики I. I. шедива въ Одессѣ.

c) notové:

• Romance Šedifon. Národní muzeum – České muzeum hudby, sign. XXII C 356.

Prameny a literatura

• Freemanová, Michaela: Vojenská hudba v českém časopisectví a odborné hudební literatuře 18. a 19. století. In: Bajgarová, Jitka (ed.): Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. 1. vyd. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2007, s. 61–73.
• Hebesberger, Ferdinand: Josef Šediva und das Zarenhorn: Eine Untersuchung zu Biographie und Lebenswerk des tschechischen Instrumentenbauers unter besonderer Berücksichtigung des Zarenhorns im Musikinstrumentenmuseum Schloss Kremsegg. Diplomová práce, Wien: Universität für Musik und darstellende Kunst, 2012.
• Keller, Jindřich: Čeští hudební nástrojaři v Rusku. In: Sborník Národního muzea v Praze XXXIII, řada A, 1979, s. 17–29.
• Keller, Jindřich: Nátrubkové nástroje se strojivem v 19. století. Diplomová práce. Praha 1967.
• Kuna, Milan: Václav Talich a SSSR. Hudební věda 14, 1977, č. 4, s. 301–315.
• Kurfürst, Pavel: Šediva, Josef 2). In: Český hudební slovník osob a institucí [online]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik. Citováno 2015-01-07. © 2008.
• Mizera, František: Paměti města Semil a okolí. Reprint původního vydání (1930), [Brno]: GARN, 2013.
• Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.
• Tarr, Edward H.: East Meets West: The Russian Trumpet Tradition from the Time of Peter the Great to the October Revolution, with a Lexicon of Trumpeters Active in Russia from the Seventeenth Century to the Twentieth. New York: Pendragon Press, 2003.
• Waterhause, William: The New Langwill Index: A Dictionary of Musical Wind-Instruments Makers and Inventors. London: Tony Bingham, 1993.
• Žůrková: Žůrková, Tereza: Výroba nátrubkových dechových nástrojů v českých zemích v 18. a 19. století se zaměřením na lesní rohy. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, 2015.
• Žůrková, Tereza - Hruška, Viktor. Josef Šediva (1853-1915) a jeho sbírka hudebních nástrojů v Národním muzeu - Českém muzeu hudby. Praha: Národní muzeum, 2016.