Vávra, Karel II

Životopis

V roce 1950 vstoupil do učení ke svému otci Karlu Vávrovi (1903) na Bělehradské ulici v Praze. Spolupracoval se svým otcem až do jeho smrti (1973). V roce 1967 se přestěhovali do Lublaňské ulice. Staví mistrovské nástroje, věnuje se restaurování, spolupracuje s Českým muzeem hudby a je expertem státní sbírky hudebních nástrojů. Vyučil svého syna Tomáše Vávru (1966), Jana Sokola (1964) a Vladimíra Váňu (1953–2001). V roce 1967 získal v Poznani dva diplomy a na mezinárodní houslařské soutěži první cenu a zlatou medaili za tón od italských houslařů. Je členem Kruhu umělců houslařů od jeho založení a nyní od roku 1989 jeho předsedou.