International directory of musical instrument collections
CIMCIM ICOM zveřejnila v říjnu 2024 téměř po 15 letech aktualizovaný adresář sbírek hudebních nástrojů s adresami, kontakty a základními informacemi o sbírkách. Adresář zahrnuje více než 2800 sbírek z celého světa. Seznam je neustále aktualizován a organizační tým vyzval správce sbírek hudebních nástrojů, aby posílali své podněty či návrhy na úpravy či zpřesnění na adresu g.di.stefano@rijksmuseum.nl.
Historie projektu
Mezinárodní adresář sbírek hudebních nástrojů CIMCIM byl původně vytvořen pod vedením hraběnky Geneviève de Chambure a sekretariátu Jeana Jenkinse. Ten upravil první publikované vydání Adresáře, které se objevilo v roce 1977 (Jenkins 1997). Tato původní verze sloužila jako kontrolní seznam institucionálních a soukromých sbírek nástrojů z Evropy, Afriky a Asie. Severoamerické sbírky byly původně z projektu vyloučeny, protože v roce 1974 již American Musical Instrument Society zveřejnila přehled sbírek hudebních nástrojů ve Spojených státech a Kanadě (Survey of Musical Instrument Collections in the United States and Canada). V důsledku toho bylo rozhodnuto vynechat Severní Ameriku z adresáře, aby se předešlo nadbytečnosti.
Během výroční schůze v Berlíně v roce 1988 CIMCIM zřídila pracovní skupinu pro aktualizaci adresáře. Na počátku 90. let se seznam potenciálních sbírek, které mají být zahrnuty, rozrostl na přibližně 1 500 (Barclay 1992). Většina informací byla shromážděna s pomocí členů pracovní skupiny (Barclay 1995, 2). Protože se data neustále měnila, skupina určila, že nejflexibilnějším médiem pro publikaci je web. V roce 1996 se Výkonná rada CIMCIM dohodla, že materiál shromážděný Mezinárodní pracovní skupinou pro adresáře bude publikován na webových stránkách CIMCIM postupně podle toho, jak postupuje editace (Myers 1996, 4).
V roce 1997, dvacet let od prvního vydání, bylo online dostupné druhé revidované vydání Mezinárodního adresáře, editované Barbarou Lambertovou (Myers 1997). Členové výboru CIMCIM byli také požádáni, aby doporučili kolegy, kteří by mohli pomoci při sběru dat z nedostatečně zastoupených geografických oblastí, zejména v Asii (Lambert 1997, 2).
Po několika letech nečinnosti se pracovní skupina International Directory Working Group znovu sešla v roce 2005 během setkání CIMCIM v Michaelsteinu, přičemž novým koordinátorem projektu byl jmenován Ken Moore (Moore 2005). Pracovní skupina navíc navrhla přepracování a aktualizaci platformy Adresáře. Revize měla být provedena místními skupinami, nejlépe koordinovanými muzeem nebo institucí odpovědnou za ověřování muzejních dat, včetně webových stránek a e-mailových kontaktů. V roce 2007 byl aktualizovaný mezinárodní adresář zpřístupněn prostřednictvím webové stránky CIMCIM v nové prohledávatelné databázi, která nahradila předchozí formát. Údaje z několika stovek sbírek ve 109 zemích byly revidovány a aktualizovány tak, aby zahrnovaly informace o webových stránkách, nová kontaktní čísla a nedávné bibliografické odkazy (Moore 2007, 2).
V roce 2009 byl na Valném shromáždění CIMCIM ve Florencii oznámen nový postup pro aktualizaci adresáře. Každé muzeum a sbírka měly převzít odpovědnost za revizi a aktualizaci svých údajů poté, co si od tajemníka CIMCIM vyžádají osobní ID a heslo (Torp 2011, 2; Strauchen 2012, 6). Po redesignu nového institucionálního webu CIMCIM byl však Adresář – který se opět částečně stal zastaralým – z webu odstraněn.
Podrobné informace k aktuálnímu projektu a adresář sbírek nalezneze NA TOMTO ODKAZU.
