Artmann, Hieronymus

Životopis

[revize 1980]

Varhanář narozený v Köln am Rhein / Kolíně nad Rýnem. Nejpozději od roku 1654 působil v Praze. V roce 1661 je veden jako varhanář a měšťan Menšího města pražského, v roce 1674 měšťan Vrchního města pražského, dne  13. 1. 1672 pokřtěn jeho syn Jiřík Vojtěch. Vyučil se u něho varhanář Johann Heinrich Mundt. Postavil varhany do staroměstského kostela sv. Benedikta (1654), v Collegiu Norbertinu, řádové škole strahovských premonstrátů (v některé literatuře zaměňován s kostelem na Strahově), při stavbě spolupůsobil zdejší chorregent Jiří Melzel O.Praem. Po zboření starého kostela (1676) byly varhany pravděpodobně rozebrány a znovu postaveny nebo přestavěny Leopoldem Burkhardtem (1714–15). Po zrušení kostela Josefem II. byly prodány do Hrádku nad Nisou [Grottau], kde je vyzdvihl 1788 žitavský varhanář Johann Gottlieb Domitius (Tamitius) ml., tam stály ještě roku 1903. Podle smlouvy z roku 1659 postavil též varhany v benediktinském kostele u sv. Mikuláše na St. Městě, které byly záhy nahrazeny novými Mundtovými, vedle toho měl dodat ještě stolní positiv. V roce 1657 uzavřel smlouvu s literátským kůrem v Mladé Boleslavi na stavbu varhan v kostele Matky Boží s 10 rejstříky. 

Prameny a literatura

• Dlabacž, Gottfried Johann: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien (Praha 1815).
• Srb Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rkp.).
• Srb Debrnov, Josef: Varhany (rkp.).
• Ressel, Anton F.: Heimatkskunde des Reichenberger Bezirkes (2. sv., Liberec 1905, s. 595).
• Podlaha, Antonín: Materialie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách. In: Památky archeologické XXXIV (1924–25, s. 259).
• Němec, Vladimír: Pražské varhany (Praha 1944, s. 83–84, 110, 150).
• Quoika, Rudolf: Die Musik der Deutschen in Böhmen und Mähren (Berlin 1956, s. 66).
• Mikanová, Eva: Hudební instituce na mladoboleslavsku v 17. a 18. století. In: Příspěvky k dějinám české hudby III (Praha 1974, s. 41–122, zde s. 112).