Farský, Josef František

Životopis

Syn Josefa Farského, u něhož se vyučil (1869–1872) a po němž převzal dílnu. Po vyučení pracoval jako tovaryš u Václava Schamala a dlouhou dobu, celkem 14 let, v zahraničí (Vratislav, Drážďany − F. A. Heckel, Berlín − J. F. Wernicke, Lipsko, Stralsund, Kodan, Petrohrad − O. Keiling, Milano − Pelliti, Marseille, Barcelona, Madrid, Lyon, Strassburk, Mnichov). Osamostatnil se v roce 1887. Účastnil se výstav, kde získal četná ocenění (Dobruška − zlatá medaile, Plovdiv 1892 − stříbrná medaile, Meziříčí a Železný Brod − zlatá medaile). V roce 1891 mu byl udělen čestný diplom na Jubilejní výstavě v Praze. Nástroje dodával vojenským hudbám do Rakouska a Ruska.

Signatura

JOS. F. FARSKÝ V PARDUBICÍCH / TOVÁRNA HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ + medaile z výstav

Archivní materiály

• Seznam cen udělených na všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 pod protektorátem Jeho cís. a král. Veličenstva císaře Františka Josefa I. (Praha [1892], s. 126).
• Archiv hlavního města Prahy, fond Společenstvo hotovitelů hudebních nástrojů, inv. č. 2, Matrika mistrů 1851–1949.
• Wit, Paul de: Welt-Adressbuch der gesammten Musikinstrumenten-Industrie (Leipzig 1897, s. 154).

Prameny a literatura

• Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rkp.).
• Waterhause, William: The New Langwill Index. A Dictionary of Musical Wind-Instrument Makers and Inventors (London 1993, s. 111).
• Keller, Jindřich: Nátrubkové nástroje se strojivem v 19. století (diplomová práce, Praha 1967, s. 129).
• Keller, Jindřich: Čeští hudební nástrojaři v Rusku (borník Národního muzea v Praze, řada A − Historie, 33, 1979, č. 1, s. 1–68, s. 4).